Procit

Názory na pravdu se liší,
většina z nich je lež.
Kdyby ses v sobě ztišil,
uslyšíš všechno, jak chceš.
Smyslem je lehkost bytí,
ne strach, kdy tě kdo chytí za nos.
Smyslem je čistota, jíž svítí každý,
kdo ze sebe smyl nános.
Krůpějky smaltu na srdci,
nevíru v sebe co zraje,
jdem jako hladoví vlci
za štěstím, vylhaným z ráje.
Krůpějky smaltu na srdci,
nevíru v sebe co zraje,
jdem jako hladoví vlci
za štěstím, vylhaným z ráje.
Nikdo ti nemůže ublížit,
stojíš jen sám proti sobě.
Podej si ruku, řekni —
budu žít navzdory době.
A již nehrát hru znamená být Nemo,
být sebou je jak pěst na oko.
Lepší než ve snu je žít napřímo,
nezpívat pořád ten stejný refrén za slokou.
Krůpějky smaltu na srdci,
nevíru v sebe co zraje,
jdem jako hladoví vlci
za štěstím, vylhaným z ráje.
Krůpějky smaltu na srdci,
nevíru v sebe co zraje,
jdem jako hladoví vlci
za štěstím, vylhaným z ráje.
Máš chyby, přijmi je teď za své,
uč se z nich dál je nedělat.
Už ne dírou v plotě koukáš na svět,
vrátil svou duši zpátky do těla.
Tím se ti nemůžou zříct druzí,
víš to jenom ty a měj se za to rád.
Máš svoji slepou stránku i stránku blbu-hrůzy,
radši stát sám, než coby součást stát.
Odpouštěj totiž a udělej se šťastným,
sám sobě i všem, co chtěli tě mít v moci.
Všechno co jsi, z této chvíle vlastníš. Ty!
Člověk, který procit.