Střepy

1. V ulici leží stín spuštěný z vesmíru
Spadaly do hlubin figurky z papíru
Jednoho dne tě omrzí vše, čím jsi dosud žil
Zbudou ti oči pro slzy a střepy z rozbitého zrcadla snů
2. Koukáš se na lidi, všechno se propadlo
Tvé oči uvidí odporné divadlo
Všechno je nějak jinačí, svou kůži vyměníš
A zjistíš, že ti nestačí jen střepy z rozbitého zrcadla snů
Ref: Broukáš si pomalu tesklivou melodii
Když bloumáš ulicí, cítíš se sám
Vyčteš si z křišťálu těžkou melancholii
Říkáš si: měsíci, jsi starý krám!
3. Městem se míhají opilá zrcátka
Oči ti říkají: lidi jsou zvířátka
Pohled ti halí temný stín, jsi nějak rozladěn
Tvůj nepochopitelný spleen jsou střepy z rozbitého zrcadla snů