Mýdlový princ (Needles And Pins)

Já potkal ji sám, jak jsem si přál,
a šel jsem přímo k ní a pak dál,
mě ztuhnul obličej,
že těžko mohla číst mi z něj:
Mám tě nejraděj!
A pak tam byl on, mýdlový princ,
A ptal se jak se má a dvojka jsem byl já.
Ou, on zná asi kód, co dívkám říct,
sako podle mód, on má jich víc
a tvář jak půlměsíc hladce holenou,
je pevný v kolenou a jde mu jako nic
lov koček čili Míc, a přitom už je strýc,
tak tohle je on, — ten hladký mýdlový princ,
fešák, fešák … Mám na něj vztek,
to pro tu holku svou, moc úžasnou,
ta jeho hvězda musí pohasnout.
Až zase potkám ji sám, — jak jsem si přál,
a půjdu přímo k ní, a ne dál,
a zjasním obličej, aby mohla číst mi z něj:
Mám tě nejraděj! Tak ať jde svou cestou
mýdlový princ tvůj, pojď se mnou a buď má,
ať jednička jsem já a ne ten