Ke hvězdám

Kdo výš, kdo dál, co stále snílky láká
v bouři k dálkám plout.
Víc chtít a znát, sám vládnout křídly ptáka,
spoutat říční proud.
Ke hvězdám něco táhne nás,
je v nich žár i mráz,
smích, pláč.
Ke hvězdám, bludným svítilnám,
které zvou: «Pojď k nám
tou tmou.».
Syn tvůj či můj, ten zmůže dávné přání,
vůni dálkám krást,
už být hvězd pán a vrýt do prázdných plání
čáry dlouhých brázd.
Ke hvězdám s velkou výpravou,
cestou lákavou,
dál, dál.
Ke hvězdám, kráskám půlnočním
já se vznášet smím
dík snům.
Ke hvězdám něco táhne nás,
je v nich žár i mráz,
smích, pláč.
Ke hvězdám, bludným svítilnám,
které zvou: «Pojď k nám
tou tmou.».
Ke hvězdám něco táhne nás,
je v nich žár i mráz.