Nástěnka

Všechno, co říkám jsou banality
Nikdo mě nevnímá pořádně
Jenže i já mám svoje city
Jsem totiž nástěnka
V manželský poradně
Já říkám svý jen výstřižkama
Zažloutlý nečtený torza vět
A celej život jsem tu sama
A kdybych mohla, tak
Mohla bych vyprávět
Přesto já sním, že přijde on
A potom smutek zaženu
Já sním, že přijde on
A řekne
Nástěnku chci za ženu
Každej má svoje problémy
Sorry, já jenom nechci lhát
Rači bych byla, věřte mi
Barová lavice například…
Na lidi koukám z konce chodby
Ty sotva vypadaj na lásku
Nikdo se na mě nesmí zlobit
Že ztrácím iluze
O tomhle závazku
V manželství život je kvalitnější
U stolu prej taky v posteli
Jenomže trable, co pomáhá řešit
By lidi bez něho
V životě neměli