Pohádka

Ten princ už od dětství měl štěstí a ne malý
Tři němý sudičky mu u kolíbky stály
Nebejt ten mráz a pak že bloudil v černym lese
Čtyřicet kašpárků ať jeho rakev nese
Ten princ žil v pohodlí a byl zavalen city
Šlehačkou, podlostí a spoustou senility
Nebejt tý vichřice, co zřídka zažije se
Čtyřicet kašpárků ať jeho rakev nese
Sám pan král Pitomec ho krmil dobrou radou
Jak prachy vydělat a taky jak se kradou
Kdyby se neuřval tím věčným: Bože, kde jsem?
Čtyřicet kašpárků ať jeho rakev nese
Je to jako sedět na žhavejch kamenech
Je to jako kačera nakopat do biskupa
A pak biskupa nakopat do kačera
Srnky dneska neběháme, neběháme jeleny
Vykukujem zajíce a střílíme na prince
A potom ho položíme na máry, na máry
A všechno, co řeknem, bude: kecy prdy beďary!
Ten princ žil pro jedno: vzít meč a zabít draka
Jenomže začal pít a léta se jen flákal
A potom čert ho vzal, tak děti radujte se
Čtyřicet kašpárků ať jeho rakev nese