Nedotykej se me!

chodime tise kolem sebe
lednicka prede tma svetlo prikryva
nevim co rict nechci nic slyset
mam hloupej pocit ze uz nic nezbyva
mraky se plazi po mokrych strechach
prostredkem mesta tece unavena reka
a ja se divam co vsechno odplouva
jsem vyrovnanej — kousek chybi kousek prebyva
nedotykej se me!
nedivej se na me!
nemluv na me!
zustan se mnou!
je mi jasny ze neni lehky se mnou byt
zkus teda jeste jednou snehulaka zapalit
je mi jasny ze se tedka cejtis jako ohlodana kost
se usmej — uz jsme se nabreceli dost
nedotykej se me!
nedivej se na me!
nemluv na me!
zustan se mnou!
zustan se mnou!