La la la la la
La la la la la
La la la la la
La la la la la
Sedla si stará žluva
Na vykotlanej dub
Začal její půvab
Obdivovati sup
A takto na ni mluví:
«Zrodil se ve mně cit
A tvoje oči žluví
Chci každopádně mít
Já nevím, jak mám začít,"
Supovi jihne hlas
«na tvojí hlavě ptačí
Nesmí být skřiven vlas.»
Žluva oči mhouří
A sup hovoří dál:
«Za nejhroznějších bouří
Bych jako skála stál
A kdyby snad vichr tvá
Hnízda na zem smet
A ty bys byla mrtvá
Tak bych tě láskou sněd."
Z toho poučení plyne pro žluvy
Se supem o lásce, že se nemluví
Ať si žluvy pozor dají
Ať si žluvy pozor dají
Ať si žluvy pozor dají
Ať si s námi zazpívají:
Sup sem, sup tam
Nám už je to všechno jedno
Sup sem, sup tam
Nám už je to fuk!