Je skoro púl šestý ráno, znovu nastáva tá chvíle
Kdy musím vstát a začít hledat hřeben, boty čaj a brýle
Ty ovšem především, neboť venku se zatím valem chýli k velkému seriálu
Ja očekávam další díly
Stín stíha stín, v závratném panoptiku podzimního rána
Stín stíha stín, úsvit rozkročil se jako slavobrána, nad tím vším
Otvíram lóži, kterou je mé okno v druhém mezanínu
A hledím na scénu, již kdosi pojal celou barvé cínu
Přemítam, kde se skrýva třeba světležlutá, nebo bílá
A támhle pod deštníkem je možná slabost, možná síla
Stín stíha stín, v závratném panoptiku podzimního rána
Stín stíha stín, úsvit rozkročil se jako slavobrána, nad tím vším
Šest kloboukú - se sune napříč jizdní dráhou
Šesť kloboukú v 6:00 chváta Prahou
Nač asi pod krempami, myslí ti mi taujuplní známi?
Na všechno, nebo na nic? Nebo snad na boky stejné dámy?
Stín stíha stín, v závratném panoptiku podzimního rána
Stín stíha stín, úsvit rozkročil se jako slavobrána, nad tím vším
To viete pani Hanka. A vy už nechcete, aby som vám hovoril pani, takže Hanka.
Keď ja vás strašne rád počúvam. Ako rozprávate, ako dýchate, ako žijete.
A preto som strašne rád, že ste na tejto platni
Tak už je púl sedmý. Světlo rázně cuklo drapérii
Proč chtít znát příliš? Z čaje začne stoupat pára
V ní se skryj — před tím vším